Tina b. THE PRAGUE CONTEMPORARY ART FESTIVAL
Domů > Sekce | Umělci

Sochy v dialogu

Kurátoři: Marcela Czesana and Grey Zone

Lapidárium Národního muzea
Výstaviště 422, Praha 7 (v areálu pražského výstaviště, pavilon 422)

Sekce Sochy v dialogu uspořádaná v kontextuálně náročném prostředí Lapidária Národního muzea je konfrontací současného uměleckého objektu a klasické sochy. Stálá sbírka Lapidária Národního muzea sestává z více než čtyř set kamenických a sochařských prací z českých zemí v časovém rozsahu 11. až 19. století, výjimečně i z počátku 20, století.

.
Kurt Gebauer
"Srdce"
.
Daniel Hanzlík
"Rekonstrukce"
.
Enrico Tommaso De Paris
"Chromozom"
.
Martin Kocourek
"Vlajka"
.
Federico Maddalozzo
"Možná 05"
.
ivan
"Juke Box"

Ústředním motivem sekce SOCHY V DIALOGU, která konfrontuje současný umělecký objekt s klasickou sochou, jsou práce dvou českých výtvarníků rozdílných generací, zabývajících se sochou a jejími mnohočetnými podobami a významy – Kurta Gebauera a Daniela Hanzlíka. Gebauer reaguje na kamenná sousoší svou instalací „Srdce“, která je „pokusem oživit pocity, které vedly k vytvoření některých soch“, a zaměřuje se na citovou vazbou sochy k vyobrazenému tématu.

Projekt Daniela Hanzlíka s názvem „Rekonstrukce“, který pracuje přímo s jedním z exponátů Lapidária, sousoším Vidění sv. Luitgardy od barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna, zkoumá vztah uměleckého díla a jeho prostředí. Zatímco originál sousoší se v tuto chvíli nachází v Lapidáriu, kopie zdobí Karlův most.

Objekt hlavního zahraničního účastníka Enrica Tommasa De Paris, který byl mimo jiné již vystaven v rámci 51. Benátského bienále, je plastickým vyobrazením jednoho ze základních biologických prvků života, který v moderní společnosti spolu s molekulou DNA dostává jistý archetypální rozměr. Dílo „Chromozom“ se svými barevnými neony a digitální obrazovkou sice působí poněkud jako objekt mimozemské civilizace či daleké budoucnosti, nejedná se však o předmět z vesmíru, ale o biologickou entitu z nitra živé buňky.

Dílo Martina Kocourka „Vlajka“ poukazuje na zcela odlišnou funkci sochy, ačkoli i on svým způsobem odhaluje věci skryté. Vlajka z ostnatého drátu naznačuje, že národní cítění je nejen jevem, který lidi spojuje, ale i rozděluje.

Federico Maddalozzo se ve svých instalacích zabývá skrytými vlastnostmi barev. V kontextu Lapidária jsou z jeho díla cítit ozvěny alchymistických a filozofických zkoumání i Goethovy teorie barev.

Nejradikálnějším počinem v sekci SOCHY V DIALOGU je objekt italského básníka a umělce ivana. Jeho dílo Juke Box je vysoce individuálním komentářem k současným formám komunikace. Sekce SOCHY V DIALOGU vznikla pod taktovkou Marcely Czesané a kurátorské skupiny Grey Zone.